Jak vybrat dron, drony s kamerou pro děti a začátečníky, typy a druhy

Co je to dron?

Většina lidí měla původně slovo "dron" spojené s velkými bezpilotními letadly americké armády.
Stroje typu Predator američtí vojáci využívali například v Afghánistánu nebo Iráku k průzkumným účelům, později vznikla i bojová verze nesoucí rakety. Přes osm metrů dlouhé drony mohou při startu vážit i více než tunu. Jejich dolet přesahuje 700 kilometrů a k cíli se dokážou přibližovat rychlostí přesahující 200 kilometrů v hodině.

Hlavní výhoda bojových dronů, která spočívá v tom, že se dostanou snadno a rychle tam, kde by byli lidé vystaveni nadměrnému riziku, vedla postupně k tomu, že se využívání bezpilotních letounů přeneslo i do komerční sféry.
Za pomoci dronů nesoucích kamery, termovize nebo další měřicí zařízení se například kontrolují obtížně dostupná místa jako ropovody, plynovody nebo kabely vysokého napětí.
Do budoucna se pak počítá s tím, že drony budou doručovat zásilky, léky nebo šířit internetové připojení.

Kromě komerčního využití roste obliba dronů i pro rekreační a sportovní účely.
Díky bezpilotním strojům mohou vznikat například unikátní fotografie a videa, dá se s nimi i závodit nebo létat na přesnost.
Na rozdíl od velkých bojových dronů, jejichž pořizovací cena se může vyšplhat i na téměř 100 milionů korun, se dají levné rekreační modely pořídit za několik tisíc.

Při výběru dronu je třeba v první řadě myslet na účel, za kterým ho chcete pořídit. Dětem na hraní je zbytečné kupovat bezpilotní stroj za desítky tisíc korun, kameraman na druhou stranu určitě neocení stroj, jehož nosnost nedosahuje ani hmotnosti kamery.

Drony jako volnočasová aktivita

Rekreační drony mají obvykle podobu kvadrokoptéry nebo hexakoptéry.
Jedná se stroje se čtyřmi nebo šesti vrtulemi poháněnými elektřinou z baterií, které si dron nese s sebou.
Výdrž baterií je jedním z klíčových parametrů při výběru dronu. Nejčastěji prodávané modely mohou na jedno nabití létat okolo 20 až 30 minut, existují ale i modely, které vydrží přes hodinu.
Jejich nevýhodou je ale obvykle nižší nosnost, protože každá zátěž navíc znamená větší spotřebu energie.

 

Kromě kapacity baterií je s ohledem na zamýšlené využití dronu vhodné sledovat i další parametry jako je dostup, dolet nebo hmotnost.
Vzhledem k pravidlům pro létání s drony stačí pro české podmínky dostup do 300 metrů, u menších modelů pak jen 100 metrů. Potřebný dolet je daný u rekreačních dronů tím, jak daleko pilot dohlédne. Létat čistě podle obrazu kamery je v Česku zakázáno.
Část pravidel, která musí pilot stoje dodržovat se odvíjí také od hmotnosti stroje. Hranice pro "přestup" do další kategorie jsou 910 gramů a dále pak 7, 20 a 150 kilogramů.

 

Při výběru dronu si všímejte kromě letových vlastností také použitých materiálů.
Piloty - začátečníky určitě zprvu nemine několik havárií nebo alespoň tvrdších přistání. Desetitisícovým škodám lze předejít dvěma způsoby. Buď volbou odolných materiálů, které se při menším nárazu nezlomí či nezdeformují, nebo nákupem levného dronu, po jehož destrukci nebude finanční škoda tak velká.
Na konstrukci dronu je dobré si všímat i detailů, jako jsou kryty vrtulí. Pro létání v interiéru, kde se na dálku ovládané letouny pohybují lidem mnohem blíž než venku, jsou kryty vrtulí téměř nezbytnou věcí.

 

Před koupí dronu myslete i na to, zda na stroj budete chtít připevnit příslušenství jako je kamera, fotoaparát nebo nejrůznější čidla. Pokud ano, vybírejte bezpilotní stroj i příslušenství tak, aby bylo možné příslušenství na dron snadno připevnit a aby stroj zátěž snadno unesl.
Některé stroje se prodávají už s vestavěnou kamerou/fotoaparátem, jiné jsou speciálně upravené pro instalaci minikamer jako je například GoPro, levnější modely žádnou úpravu nemají.

 

Dražší drony mají kromě špičkových letových vlastností a bohatého příslušenství také řadu užitečných funkcí.
Tlačítko automatického návratu oceníte ve chvíli, kdy se vám dron ztratí z dohledu, nebo nad ním už nemáte plnou kontrolu.
V kombinaci s vestavěným GPS vám zaručí, že se stroj vždy vrátí na předem určené místo. Některé modely dokážou samy i přistát. Funkce umožňující let předem daným směrem se vyplatí, chcete-li s dronem obhlédnout větší areál. Když například odbočíte doleva, stroj se sice posune vlevo, ale dál pokračuje přímým směrem.
Existují i drony se zabudovaným nouzovým padákem, pro případ selhání baterie. Pomalým nouzovým sestupem se tak dá předejít jak škodám na samotném stroji, tak škodám na majetku nebo zdraví na zemi.

 

Stejně jako v případě pilotovaných letadel má Česko i v případě dronů svoje výrobce.
Firmy jako Flyrecord.cz nebo Robodrone mohou zahraničním špičkovým značkám DJI či Walkera směle konkurovat.
Ať už si vyberete stroj z domácí nebo zahraniční produkce a dát ze něj dva nebo padesát tisíc, měli byste vědět, že při pilotáži musíte dodržovat několik základních pravidel. Část z nich je přitom navázaná na technické parametry stroje, je proto dobré mít o nich přehled už před nákupem nebo výběrem bezpilotního letounu nebo vrtulníku.

Omezení platí i pro drony

Důvodem pro existenci pravidel pro provoz dronů je obvykle snaha předejít škodám na majetku a na zdraví, které při létání mohou vznikat. Případů, kdy se dron málem srazil s civilním letadlem, je celá řada. Nedávno dokonce informovala o vyšetřování vůbec prvního střetu civilního letadla s dronem. S bezpilotním strojem se měl srazit Airbus britské letecké společnosti British Airways se 132 cestujícími a pěti členy posádky na palubě. K incidentu podle pilotů došlo při přiblížení k londýnskému letišti Heathrow. Posádce se ale podařilo bezpečně přistát. Přestože policie nikoho nezadržela, ani se jí nepodařilo prokázat, že se civilní letadlo opravdu střetlo s dronem, vyvolal případ debatu o zpřísnění pravidel pro provoz dronů. Zastánci tvrdšího přístupu argumentují tím, že náraz stroje vážícího až několik kilogramů by mohl způsobit v krajním případě i pád civilního letadla.

 

Pro bezpilotní letadla už proto v mnoha zemích včetně České republiky platí několik omezení.
V tuzemsku například nesmějí létat ve výšce větší než 300 metrů a mají zakázáno se přiblížit mrakům na méně než 1500 metrů horizontálně a 300 metrů vertikálně. Vyjma pilota a jeho doprovodu se drony těžší než 7 kilogramů nemohou při vzletu a přistání přiblížit lidem na méně než padesát metrů, za letu je tato hranice dokonce stometrová.
Tyto drony se navíc musí držet nejméně 150 metrů od obydlené zástavby.
Pro menší bezpilotní letouny a modely předpisy uvádějí pouze to, že musí od lidí a obydlí udržovat "bezpečnou vzdálenost".
Oblasti kolem jaderných elektráren, muničních skladů a dalších podobných zařízení jsou však zcela zapovězené všem bezpilotním letadlům a modelům.
Svoje specifická pravidla pak má pohyb dronů kolem letišť. Obecně ale platí, že drony těžší než 910 gramů se mohou velkým řízeným letištím přiblížit maximálně na 5,5 kilometru. Menší drony mohou i blíže, musí se ale vyhnout ochranným zónám.

Pravidlo, které je v Česku nepřekročitelné vždy a všude spočívá v tom, že na dron nebo model musí pilot (nebo další osoba, která je s pilotem ve spojení) vždy vidět. I když tedy dron nese kameru, létat výhradně podle obrazu z ní je zakázáno.
Na drony, které se používají pro jiné než rekreakční účely (například kontrola produktovodů, profesionální fotografování nebo veřejné létání) se vztahuje i povinnost mít pojištění odpovědnosti za škodu. Výše limitu pojištění roste s hmotnostní kategorií dronu. I těm nejzkušenějším pilotům se může stát, že selže baterie nebo dojde k mimořádné situaci, jako je například kolize s ptákem.

Majitelé dronů nesoucích kamery, fotoaparáty nebo další záznamová zařízení musí zároveň myslet na omezení vyplývající ze zákona na ochranu osobních údajů, který například zakazuje zveřejňovat záznamy obsahující obličeje lidí bez jejich souhlasu.