Při volbě krmení pro kočky je důležité zohlednit, že kočka je svou biologickou podstatou lovec a masožravec. Bohužel v dnešní době velmi často dochází k přílišnému zlidšťování zvířat a jedním z častých důsledků je nevhodný jídelníček pro kočku. Potrava koček by však měla respektovat požadavky jejich organismu, které se od těch lidských značně odlišují.
Odlišnosti trávícího a vylučovacího systému koček
Předně je důležité připomenout, že trávící systém koček je mnohem kratší než trávící systém lidský. Větší délka střev u člověka a rovněž rozsáhlejší střevní flóra umožňují zpracovat i takové látky, které vyžadují delší dobu trávení. U koček probíhají rozkladné procesy mnohem rychleji, proto by žrádlo pro kočky mělo být dobře stravitelné a mělo by obsahovat vysokou koncentraci živin. Kočky jsou závislé na příjmu živočišných krmiv v ještě větší míře než psi, neboť zažívací systém psů je o něco delší než zažívací systém koček. I z tohoto důvodu je tedy vysoce nevhodné, aby jídlo pro kočky bylo totožné s lidskou stravou.
Obecně lze říci, že trávící soustava koček je uzpůsobena nepravidelnému příjmu značného množství energeticky hodnotné potravy. Kyselost žaludečních šťáv je u koček větší než u člověka, což umožňuje kvalitnější natrávení masa jako koncentrovaného zdroje energeticky hodnotných bílkovin. Rovněž kapacita žaludku koček je ve srovnání s lidskou o mnoho vyšší, z čehož vyplývá, že potrava pro kočky by měla být podávána v kratších intervalech než u člověka, ale měla by být dostatečně vydatná.
Rozklad masité potravy je u koček snazší i díky vybavení dalšími trávícími šťávami. Např. sliny koček jsou v porovnání s lidskými kyselejší, což již na počátku trávícího procesu napomáhá trávení masa. Naopak kočičí strava by neměla obsahovat přebytečné množství sacharidů (cukrů), neboť k jejich štěpení je kočičí zažívací systém uzpůsoben méně a tato strava je pro ně tak méně využitelná. (Na rozdíl od lidí, u nichž začíná trávení cukrů již v dutině ústní.)
Další podstatnou odlišností je skutečnost, že masožravci potravu nedokážou žvýkat, nýbrž ji nařezávají pomocí zubů a následně hltají poměrně velká sousta. Kočičí jídlo by proto nemělo zahrnovat takové potraviny, které bezprostředně vyžadují žvýkání a rozmělňování.
Nevhodně zvolená strava může mít také negativní dopad na tvorbu ledvinových kamenů. Rizikovým faktorem tvorby ledvinových kamenů je zásaditá moč. Z tohoto důvodu je výhodou masitá strava, která posouvá pH moči směrem ke kyselejšímu prostředí, zatímco zcela nevhodná je z tohoto pohledu převážně vegetariánská dieta pro kočku, která činí moč zásaditější.
Přílišné zlidštění kočičí potravy může vzhledem k výše uvedenému vést k značným negativním zdravotním dopadům, neboť kočičí organismus se s lidskými potravinami nedokáže vyrovnat.
Správná výživa koček by neměla ve velkém množství obsahovat mj. tyto potraviny:
(Potraviny pro kočičí jídelníček nevhodné)
- avokádo – obsahuje pro kočky toxickou látku persin, který poškozuje srdeční sval, objevuje se kašel a dýchavičnost, otrava často končí smrtelně
- banán – obsahuje poměrně velké množství sacharidů škrobové povahy, které kočka neumí trávit, a mohou být příčinou průjmů
- brambory – taktéž obsahují škrobové sacharidy
- cibule – obsahuje pro kočky jedovaté látky (alylpropylsulfid a N-propyldisulfid), tyto látky způsobují již v menším množství rozpad červených krvinek a jejich podávání vede k chudokrevnosti (anémii)
- česnek – obsahuje stejné látky jako cibule
- čokoláda, čaj, káva – obsahují kofein, teobromin, teofylin, podávání těchto potravin může způsobit závažná srdeční onemocnění, neboť uvedené látky zvyšují dechovou a tepovou frekvenci a mohou vyvolat nepravidelnosti srdečního rytmu; nevhodná je zejména čokoláda s vysokým obsahem kakaa
- fazole a obecně luštěniny - rovněž obsahují pro kočky nevhodné látky
- hrozinky, hroznové víno – podle některých zdrojů mohou vyvolat žaludeční křeče, střevní obtíže, v těžkých případech až fatální selhání ledvin
- mléko (kravské, kozí) – často není doporučováno, neboť obsahuje ve velké míře cukr ve formě laktózy a kočičí organismus není v dostatečné míře vybaven pro štěpení tohoto cukru, což může vyvolat průjmy; zejména u starších koček je štěpení laktózy velmi obtížné, neboť často zcela ztrácí schopnost tento cukr štěpit; pokud představuje kravské mléko jídlo pro koťata, dokážou si s laktózou ještě poradit, avšak za zcela optimální žrádlo pro koťata nelze kravské ani kozí mléko považovat; v případě, že je nutné koťata přikrmovat z důvodu nedostatku mateřského mléka, doporučuje se jako vhodnější příkrmová potrava pro koťata speciálně vyráběné sušené mléko upravené pro tyto účely, které je k dostání u veterinářů; nestrávená laktóza může být příčinou průjmů a nebezpečné dehydratace, správná výživa koťat i dospělých koček by proto neměla být ve velké míře založena na kravském, eventuelně kozím mléce
- rajčata – obsahují alkaloidy, které mohou kočku zdravotně poškodit již při pozření relativně malého množství, k příznakům otravy řadíme zvracení, odmítání potravy, svalový třes, dýchavičnost apod.; tytéž alkaloidy obsahují zelené brambory a bramborové klíčky
- syrové vejce – syrový vaječný bílek obsahuje látku zvanou avidin (tato se ničí varem), která v organismu znemožňuje využití vitaminu H; další látkou obsaženou v syrovém vaječném bílku je ovomucoid, který znehodnocuje proces trávení proteinů; neopomenutelným rizikem při podávání syrových vajec je také infekce salmonelou
- syrové ryby, krevety, mušle, ústřice – tyto potraviny obsahují látky, které rozkládají vitamin B, jehož nedostatek může mít za následek mj. řadu neurologických poruch
- tvaroh – obsahuje pro kočku nežádoucí poměr vápníku a fosforu (je zde více fosforu než vápníku), proto by neměl být často podáván zejména koťatům v růstu, neboť by mohlo dojít k poruchám ve vývoji kosterní soustavy
Možnosti krmení koček
V zásadě můžeme krmit buď komerčně vyráběnými krmivy nebo domácí stravou, a to buď vařenou, nebo syrovou.
Suchá krmiva (kočičí granule) – jsou dnes vyráběna jako kompletní krmiva, to znamená, že při správném podávání zajistí kočce potřebné množství všech důležitých látek ve správném poměru. Výhodou také je jejich snadné a rychlé podávání. Přínosné je rovněž to, že granule mají dlouhou trvanlivost a lze je snadno skladovat. Některé zdroje také uvádějí, že kočky krmené granulemi mají méně zubních problémů.
Vlhká krmiva (kočičí konzervy) – maso v těchto formách krmiva je konzervováno vařením, čímž dochází k znehodnocení řady významných látek. Nekvalitní konzervy často obsahují malé množství masa a velké množství sóji. Konzervy jsou pro kočky často lákavější volbou. Oproti granulím mají konzervy kratší dobu trvanlivosti a jsou náročnější na skladování.
Domácí vařená strava – výhodou zde je, že si kvalitu surovin vybíráme sami a jídelníček je také pro kočku pestřejší. Podle některých zdrojů je však konečná kvalita doma vařené potravy jen o málo vyšší než kvalita konzerv. Zkrácením doby vaření však můžeme míru znehodnocení významně snížit.
Syrová strava – též označována zkratkou BARF, z anglického The Bones And Raw Food. Protože tato strava nepodléhá žádnému tepelnému zpracování, obsahuje všechny látky v původním množství. Musíme však podávat stravu pestrého složení, abychom kočce zajistili celé spektrum potřebných látek. Nevýhodou je na tomto místě otázka spolehlivosti zdroje syrového masa tak, aby bylo zdravotně nezávadné, neboť riziko přenosu různých infekčních nemocí je zde velké. Výhradní krmení syrovým masem navíc vede k nepoměru mezi příjmem vápníku a fosforu.
Závěrem
Nelze zcela jednoznačně stanovit, který z možných způsobů krmení koček, je obecně optimální. Každá kočka je velkou individualitou a vyžaduje odlišný přístup. Navíc kočičí stravu je podle zkušeností některých chovatelů nutné často obměňovat, neboť kočky umí být velmi vybíravé. Měli bychom však dbát na to, abychom kočičí jídelníček příliš nezlidšťovali a neškodili tak zdravotnímu stavu našich koček.
